Seriály budiž pochváleny, neboť jsou to ony, kdo vévodí grafům sledovanosti. I když se de facto jedná jenom o výplň času mezi dvěma reklamními bloky a kvalitu obsahu diváci (či spíše divačky) vůbec neřeší, je to pro ně výborná zvuková kulisa k žehlení nebo způsob, jak „vypnout“ a relaxovat. A právě proto nelze seriály pro převážně ženské publikum (tzv. mýdlové opery, telenovely a další) úplně zatracovat. Jsou to jakési audiovizuální ekvivalenty spisků z červené knihovny a nesou všechny znaky žánru – povrchní a schématickou zápletku, předvídatelný děj, nezbytnou love story a nesmí chybět happy end, nejlépe nějaká svatba. Pro komerční televizní stanice jsou seriály požehnáním, protože díky vysoké sledovanosti jsou zárukou zisku z reklam a nějaký product placement je v nich taky běžnou věcí a dalším zdrojem příjmu. Důležité pro ně je, že náklady na jejich výrobu nejsou příliš vysoké. Tyto seriály lidé buď milují, nebo je nenávidí a opovrhují jimi. Řadím se ke druhé skupině. Když se před několika lety staly právě tyto seriály vlastní provenience náplní hlavních vysílacích časů českých TV stanic, byl to rozhodující faktor, který mě přesvědčil, že mít jednou ve vlastním domově televizi je vzhledem k programovým schématům většiny kanálů ztrátou času a peněz. Ve skutečnosti žiji bez televize již mnoho let a nijak její absenci nepociťuji. Jak říká jeden starý vtip: Co měli lidé, když nebyla televize? Spoustu času! A jsem hrdá na to, že jsem nikdy neviděla jediný díl těch seriálů, z nichž si utahuju v následující básni. (Pravda, upoutávky a krátké ukázky jsem na různých návštěvách, kde zrovna běžela TV, musela přetrpět.)
Ať žijí televizní seriály!
Konjunktura, nebo krize,
nelze žít bez televize!
*
Unavené hospodyně,
všechny drbny, důchodkyně,
klevetivé báby, tchyně,
honem k bedně vyrazit!
Ordinace má začít.
*
Když má začínat Ulice,
tak domovní důvěrnice
hned pátrá po ovladači,
hledá, co jí oči stačí:
„Kam ho zase starej dal?
Že zas čuměl na fotbal!!“
*
Seriály nezklamou.
Jsou placené reklamou.
Diváci je ocení.
Netouží po umění.
*
Scénáristi píšou zase
jako na běžícím páse.
Motivy furt opakují,
zápletky tím natahují.
*
Však divačky nejsou vzteklé,
že příběhy jsou rozvleklé.
Když ňáký díl nevidí,
usnou u zpráv, které nudí,
vůbec o nic nepřijdou,
když se zrovna pozdě vzbudí.
*
Tak, aniž se z křesla hnou,
konec snadno uhádnou.
Hrdinové střídaj vztahy,
mají pěkný hadry, drahý…
*
Každý tam má něco s každým,
pěkně se to střídá.
Když muž drží kytku v ruce,
za kterou se vydá?
*
Chlap tam není ctnosti vzor,
i když je to pan doktor!
*
Do jedné se zamiloval,
s druhou se rozvedl.
Když mu třetí nedala,
prostě čtvrtou svedl.
*
Odkopla ho? To nevadí.
Nezdar ho neskolí.
Vždyť on zase jinou zradí,
ač to trochu bolí.
Nelze přece napořád
mít jen jednu ženu rád!
*
Pak, když s ňákou další chodil,
za ručičku se s ní vodil,
kytky nosil, šperky dal
(samozřejmě, že s ní spal),
na večeři ji pak zval.
To byl manžel divačky
jistě nikdy nedělal!
*
V jednom díle poměr měl,
v dalším se s ní rozešel.
A pak se k ní zase vrátil.
Vždyť litoval, že ji ztratil.
*
Ona se mu jenom smála –
– zamilován, tudíž slepý.
Zblbla ho – pak oškubala.
Z pohádky jsou jenom střepy.
*
V dalším díle očekává
soud a trest. No, to se stává…
Ač zlý může chytrý být,
nesmí jenom vítězit.
*
Vězení ji napravilo.
Smutno jí tam po něm bylo.
Však když si trest odseděla,
jejich vztah obnovit chtěla.
*
Stará láska nerezaví.
Ti dva se zas spolu baví.
Někteří jim štěstí přáli,
jiní se mu vysmívali
a od ní ho zrazovali
(sami by to dávno vzdali).
*
Nakonec se přece vzali,
vzorným párem se pak stali.
Televizní seriály…
Sice vymyšlená story,
ale ženské jsou potvory!
*
A když je díl za námi,
následují – reklamy…