Nový rok se nezadržitelně blíží a mnozí z nás budou tak jako každý rok, často ještě v alkoholovém opojení, vymýšlet různá (často zcela nereálná) novoroční předsevzetí, o nichž beztak víme, že že nesplníme, že na to nemáme dost silnou vůli. Svou roli hraje také špatné svědomí z životosprávy během vánočních svátků.

Jak to vidím já, si můžete přečíst v následující básni:

 

 

Novoroční předsevzetí

Novoroční předsevzetí,

to je pěkná pitomost!

Lidi toho v euforii

navymýšlí víc než dost.

•

Novoroční předsevzetí

není nic než fráze.

Neexistuje nic, co

porušit jde snáze.

•

Všude můžem radu vídat:

O svátcích to chce se hlídat!

Rozhodně se nepřejídat!

To jsou slova varovná.

A důsledky každý zná.

•

Protože jsou lidi voli,

co vidí, to snědí,

pak je jenom žlučník bolí,

a z čeho, nevědí.

•

A potom se každý zdráhá

stoupnout na věc zvanou váha.

Co ručička ukazuje,

má daleko k nule.

A takhle to dopadá,

když jim chybí vůle.

•

Lidi se zas jako ovce

dají na hubnutí.

Předtím ale jedli s chutí.

Přes Vánoce jen se cpali,

ničeho se nezříkali.

•

A kdejaká celebrita

jim (často do zblbnutí)

svou „dietu“ nutí.

•

Měsíc se prý držet musí,

no to se mi pěkně hnusí –

jenom zrní pojídá,

k tomu vodu pije,

to už není dieta,

toť anorexie!!!

•

Hubnutí, to vážně není

vůbec žádná psina.

Žádné prášky to nespraví.

Jen sport. Ten je dřina.

•

A tak, když člověk neví,

za co prachy utratit,

co využít různé slevy,

něco na sport nakoupit?