Blíží se září a s ním nevyhnutelně začátek školy. Je pravdě značně vzdálené domnívat se, že se děti do školy snad těší. Výjimku tvoří možná prvňáci a mladší školáci, kteří buď ještě pořádně nevědí, do čeho jdou, nebo jsou stále dostatečně naivní a nestačili ještě ztratit iluze. Opačný stav můžou potvrdit rodiče každého puberťáka. Těmi, kdo šíří fámy o radosti z nástupu do školy, jsou obchodní řetězce, neboť nákup školních pomůcek je pro ně příležitostí k mnoha „akčním a výhodným nabídkám pro zákazníky“ a marketingovým akcím – málokdo koupí opravdu jenom to, pro co do obchodu původně šel. Nemluvě o televizních zprávách, kde by 1. září jinak neměli o čem plkat.

Zpátky do školy

Protažené obličeje

dávaj tušit, co se děje –

dětem škola nastává.

To zas bude otrava!

*

Školáci se zkrátka tváří

jako vždy, když začne září.

Ve škole zas jen sedět,

žádné hry a internet…

*

Rodiče, ti honem musí

za pomůcky utrácet.

Pětistovka, to je málo.

chce to aspoň patnáct set.

Obchodníkům všem je blízký

cíl mít z toho slušné zisky.